Jaké jsou druhy čidel kvality vzduchu a jak čidla pracují? 

Pro měření koncentrace CO₂  ve vzduchu se využívají čidla kvality vzduchu, které můžou pracovat na několika odlišných principech. Nejrozšířenější jsou čidla pracující na základě absorpce infračerveného záření (tzv. metoda NDIR – zkratka z angličtiny - Non-Dispersive InfraRed), dále čidla pracující na elektroakustickém principu a čidla fungující na elektrochemickém principu. Každý princip má své výhody a nevýhody.

Čidla NDIR

Tato čidla pracují na principu měření útlumu infračerveného záření (o specifické vlnové délce) ve vzduchu. Čidla sestávají ze zdroje infračerveného záření, světlo-vodné trubice a infračerveného detektoru s příslušným filtrem. Signál z infračerveného detektoru se dále zesiluje a pak se pomocí další elektroniky vyhodnocuje útlum záření a na tomto základě se vypočítá aktuální koncentrace CO2 ve vzduchu.

Čidla NDIR jsou obecně přesnější, dlouhodoběji stabilnější, měří koncentraci již od nulové hodnoty, mohou měřit i vysoké koncentrace CO2. Jejich nevýhodou je o něco vyšší cena.

Elektrochemická čidla

Tato čidla obvykle sestávají z elektrochemického článku s tuhým elektrolytem. Tento článek je přídavným žhavením vyhříván na pracovní teplotu. Na elektrodách článku dochází k chemickým reakcím podobným jako v palivovém článku, kdy se spotřebovává kyslík a na elektrodách článku vzniká elektromotorická síla. Měřením této elektromotorické síly pomocí speciální elektroniky se pak zjišťuje koncentrace CO₂ ve vzduchu. Hlavní předností těchto čidel je vysoká citlivost a vynikající selektivita na oxid uhličitý. Jsou obvykle levnější než čidla NDIR, ovšem s poněkud nižší životností a přesností , ale stále dostatečnou pro použití ve ventilační technice.

Čidla pracující na elektrochemickém principu pracují až od cca 400ppm, což vzhledem ke koncetraci ve venkovním vyduchu, která je okolo 360-400ppm, vůbec nevadí. Tato čidla mají obvykle vestavěnou autokalibrační funkci, která zajišťuje automatickou periodickou rekalibraci čidla na čerstvý vzduch. Tím se eliminuje stárnutí čidla a je tak zajištěna dlouhodobá stabilita parametrů.

Elektroakustická čidla

Elektroakustická čidla pracují na principu vyhodnocování změn kmitočtu ultrazvuku v mechanickém rezonátoru. Pomocí elektroniky se vyhodnocuje změna kmitočtu ultrazvukových vln, a na základě závislosti změny kmitočtu na koncentraci CO₂ ve vzduchu se určuje aktuální koncentrace CO₂.

Hlavní předností těchto čidel je dlouhodobá stabilita bez nutnosti rekalibrace.

 Výstupy čidel

Čidla všech typů mají obvykle spojitý napěťový výstup (0-10 V) nebo proudový výstup (0-20 / 4-20 mA), pomocí kterého předávají informaci o hodnotě koncentraci CO₂ ve vzduchu nadřízenému nevtilačnímu systému.

Napěťový výstup 0-10V

Proudový výstup 0-20mA