Člověk 21. století bedlivě sleduje kvalitu venkovního ovzduší, výskyt cizorodých látek v pitné vodě a potravním řetězci a kontaminaci životního prostředí. Málokdo si však uvědomuje zátěž organismu při dlouhodobém pobytu v bytech se špatnou výměnou vzduchu a nevyhovujícími tepelně-vlhkostními podmínkami. Podle dostupných údajů tráví běžný Evropan ve svém bytě až 40 % svého života.

Jednou z hlavních příčin chronických únavových syndromů je trvalý pobyt v prostředí s nižším obsahem aktivního kyslíku vlivem zvyšování hladiny oxidu uhličitého. Tento nenápadný produkt buněčného dýchání se díky svým vlastnostem snadno hromadí v nevětraných místnostech a způsobuje trvalé bolesti hlavy, celkovou slabost, ztrátu soustředění a jiné nespecifické obtíže, výjimečně i přechodnou ztrátu vědomí. Důvodem je jeho schopnost vytěsnit obsah kyslíku ve vzduchu pod přijatelnou mez. Vždy se ptáme pacientů na ventilační možnosti jejich bytů a navrhujeme nucenou výměnu vzduchu v pobytových místnostech, zejména ložnicích.

Hlavním způsobem tepelné přípravy pokrmů je ohřev na plynovém sporáku. Spalování zemního plynu produkuje celou škálu plynných škodlivin, z nichž na prvním místě stojí nitrózní plyny. Tato směs oxidů dusíku má výrazný dráždivý účinek na sliznice včetně očních spojivek a výstelky dýchacího traktu. Akutní podráždění vede k zánětlivým onemocněním očí, chronické rýmě a může iniciovat u citlivých osob a alergiků i stav podobný průduškovému astma. Kromě nitrózních plynů a oxidu uhelnatého může při nedodržení pracovních postupů v kuchyni hrozit i expozice polycyklickým uhlovodíkům a jiným karcinogenním látkám, které vznikají připálením organického materiálu. Pro řadu z nás je kuchyň pracovním místem a její provoz bez funkční digestoře s odtahem vně objektu si nedovedeme představit.

Zvýšená vlhkost v bytě spolu s omezeným větráním vede k tvorbě a růstu plísní. Tyto organismy produkují řadu škodlivých látek, tzv. mykotoxinů, které způsobují těžká alergická onemocnění a mohou být karcinogenní. Často jsou toxické i jejich spóry při vdechování i přímém kontaktu. Největším rizikem jsou plísně, které mohou lidský organismus využít jako hostitele a velmi obtížně se léčí. Hlavní obranou proti růstu plísní na povrchu i uvnitř stavebních konstrukcí bytu je vedle účinného snížení vlhkosti i nadstandardní výměna vzduchu v bytě.

Výskyt toxických látek z povrchových úprav a vybavení interiérů bytů se již naštěstí stává minulostí. Stále se však setkáváme s uvolňováním formaldehydu z nekvalitních nábytkových dřevotřísek zahraniční provenience. Maximum vzniku imisí této látky vzniká právě při pokojových teplotách a dříve než typický zápach jej prozradí zdravotní obtíže všech obyvatelů bytu. Projevují se pálením očí a sliznic, chronickými záněty horních cest dýchacích a bolestmi hlavy. Formaldehyd se navíc řadí mezi podezřelé karcinogeny. Při výběru interiérového vybavení bytu vždy vyhledáváme výrobce a prodejce s příslušnou certifikací.

Sledování karcinogenního radonu v bytových objektech je pevně zakotvenu jako povinnost ve stavebním zákoně. Tento radioaktivní plyn se uvolňuje do vnitřních prostorů z geologického podloží a oblasti jeho výskytu jsou dostatečně zmapovány. Významnou roli však ještě v nedávné minulosti hrálo používání nevyhovujících stavebních materiálů s obsahem elektrárenských strusek a popílků, tzv. plynosilikátů. V dobře větraných bytech se obsah radonu drží trvale pod limitními hodnotami, samozřejmě v kombinaci s izolací podlah a kontrolou použitých stavebních prvků. Znepokojující je však otázka vlivu radonu v interiérech na stoupající počty rakovinných onemocnění, která dosud byla předmětem klinických studií jen okrajově.

Hlavní zárukou kvalitního bydlení bez cizorodých látek ve vnitřním ovzduší bytu je účinná výměna vzduchu v pobytových místnostech. Významným krokem vpřed je automatické sledování kvality vzduchu pomocí čidel v kombinaci s nucenou výměnou vzduchu s filtrací nebo absorpcí sledovaných škodlivin.

MUDr. Vladimír Hron
Krajská hygienická stanice Pardubického kraje